(81. den)
Nedaleko pobřeží města Kota Kinabalu, kde nyní pobýváme, se nachází Národní park Tunku Abdul Rahman (TAR) s pěti krásnými tropickými ostrovy. My máme dnes v plánu vydat se alespoň na jeden z nich. Těšíme se na poznání dalšího top místa a na pohodový den na pláži s knížkou, odpočinkem, koupačkou a možná i šnorchlováním.
Národní park Tunku Abdul Rahman
Naše ranní starty nepatří k těm nejrychlejším. Je normální, že na výlety vyrážíme až po 10 hodině. Třeba, když ještě před odchodem řešíme ucpaný záchod a podobně… ale to se nestává běžně. Do přístavu Jesselton Point, výchozího bodu na ostrovy, se Uberem dovalíme před 11 hodinou, naštěstí to máme asi jen 5 min. cesty z hotelu.
V přístavu to žije, už jsou otevřené stánky s jídlem, oblečením, šnorchlovacím vybavením, nafukovacíma kruhama pro děti a s dalšíma plážovýma blbinama. Rovnou zaplujeme dovnitř budovy přístavu, kde je na výběr vícero okýnek cestovních kanceláří. Skončíme u té první, co nás osloví, s optimistickým názvem Sunny Rainbow. Máme na výběr navštívit 1 až 3 ostrovy, ale vzhledem k času se rozhodneme jen pro jeden, ostrov Gaya.
Kupujeme zpáteční lístky (23 RM na jednoho, cca 120 korun) a jdeme se posadit, než nás zavolají. Čeká se totiž, až nás bude větší skupina a loď bude plně vytížena. Netrvá dlouho a už obdržíme krásné červené vesty a za chvíli nastupujeme na rychlo-loď. Jsme rádi, že jedeme v pátek, víkendy prý bývají přecpané turistama i místníma a prodejci mají tendenci zvyšovat ceny.
Zpáteční transfer lodí na Ostrovy: Sapi / Manukan / Mamutik / Gaya
1 ostrov = RM 23 / 2 ostrovy = RM 33 / 3 ostrovy = RM 43
+ poplatek v přístavu a vstupné = RM 10
– Tunku Abdul Rahman je otevřen denně od 8:30 do 17:00, ale většina lodí odjíždí zpět v 16:00
– Na ostrově je možnost zapůjčit si vybavení na šnorchlování za 10 RM (cca 60 korun)
Ostrov Gaya – ráj jen 15 minut od města
Na ostrov Gaya jedeme rychle a zběsile tak 15 minut. Loď přeskakuje vlny a my si musíme držet klobouky, ani nestíháme fotit krajinu s ostrůvky před námi. Je to opravdu jízda, za tu cenu máme adrenalinový zážitek navíc. Naší pozornosti však neuniknou domečky na vodě, které jsme spatřili už z letadla. Jedná se o početnou kolonii nelegálních filipínských přistěhovalců. Tam se nedoporučuje jezdit očumovat. Jak mě nejprve napadlo, že by bylo hezký podívat se, jak tam asi žijou.
My míříme díkybohu na druhou stranu ostrova Gaya. Vystupujeme a po dlouhém molu kráčíme k docela zaplněné malé pláži. Čeká na nás zaplacení vstupu za dýchání vzduchu v národním parku (10 RM, ani ne 60 korun na osobu), ale za to bílá lehátka na pláži gratis. Nejprve se jdeme přehodit do plavek, zázemí je v pohodě, převlíkárny, sprchy, turecký i normální záchodky.
Varan na Borneu
Na cestičce se hromadí skupinka skopčáků a něco si fotí v trávě. Opráším svoji Deutsch a ptám se, co tam viděli. Jedna paní Gertruda mi odpoví, že varana. Wow a my jsme si mysleli, že je můžeme potkat jenom v zoo a nebo v národním parku na Komodu. Zatímco se převlékám, Matěj se vydává po stopách čtyřnohého dráčka varánka. Já ho zahlédla jen z dálky, pěkný kousek, možná jestli měl ke dvěma metrům (i s ocasem)? Nesympaticky na nás vyplazuje jazyk a mapuje si tak terén.
Seznámení s novým kamarádem pro mě bylo dostačující, jdu ulovit místo na lehátku a zaujmout pozici. Matěj se dobu nevrací, až si začínám dělat obavy, jestli se kluci nesblížili až moc. Zatím se rozhlížím, kromě pláže je všude samá džungle. Pláž je ideální ke koupání, křišťálově čistá voda, pozvolný vstup, žádné vlny, jen ten zájezd Číňanů tady vyčnívá. Jsou strašně k smíchu, do vody chodí v dlouhých kalhotách, triku a čepici, kterou mají přes krk a navrch ještě plovací vestu a šnorchl s brýlemi. Přičemž se koupou maximálně po pás.
Borneo – Zvířata na ostrově Gaya
Matěj už se vrací, nadšený z pozorování roztomilého varana. Nejspíš větřil nějaké jídlo a to ho lákalo blíž k lidem. Kromě tohohle plaze taky skotačí opičáci makaci na stromech, opodál proběhlo podivné divoké prase a nad hlavou nám prolétl bílý Zoborožec. Kdo by se na pláži nudil, je možnost zajít si na trek džunglí, kde můžete potkat i Kahau nosatého, makaky, Zoborožce, další varánky a několik druhů hadů. My se dneska hodláme věnovat maximálně čtení, odpočinku, plavání a šnorchlování.
Ostrov Gaya – restaurace
U pláže je jedna restaurace, kam se zajdeme krátce po poledni naobědvat. Nabídka jídel a drinků je široká – nudle na sto způsobů a ovocné džusy s ledovou kávou taky přijdou vhod. Mám chuť na pikantní polévku Tom Yam a Matěj si pošmákne na hovězím se zeleninou a rýží. V době oběda si dávají na čas, ale stojí to za to, vše je moc dobré. Odkutálíme se zpátky na lehátka a věnujeme se každý svojí literatůře.
Ostrov Gaya – šnorchlování
Matějovi to nedá a jde si půjčit šnorchl s brýlema (cena poměrně vysoká 10 RM, cca 60 korun na jakoukoliv dobu, na 5 min. nebo na 5 hodin). Prozkoumává druhou část pobřeží, která má údajně zajímavější podmořský svět. Po necelé hodině pod vodou konstatuje, že viděl nějaké rybičky v čele s Nemem, korály asi nic moc. Já si mezitím užívám liduprázdné pláže, Číňani odfrčeli a je klídek. Konečně jdu do vody. Sametově jemný písek a naprosto čirá voda, tohle je ten pravý ráj!
Na ostrově je možnost přenocování – nabízí se noc ve stanu a nebo v luxusním resortu 😉
Cedule u vstupu do vody napovídá, že si máme dávat bacha na medůzy. To se snadno říká, když nejsou potvůrky vidět. Ale na žádnou jsme nenarazili, ani na mořského hada tentokrát. Po 15 hodině tady má většina personálu padla a tak nás taky vykopnou z lehátek. Pomalu se odebíráme k molu a jdeme vyhlížet naši loďku. Na ostrově už je nás jen pár a poslední odjíždí v 16:00 hod., tak snad nás tu nenechají 🙂
Jen několik minut jízdy lodí od Kota Kinabalu najdete pohádkové ostrovy – Gaya, Sapi, Manukan, Mamutik a Sulug.
Rybí trh v Kota Kinabalu
Loď nás vyvrhne zase zpátky v přístavu Jesselton, kde to stále žije, především u stánků s jídlem. Procházkou dojdeme k rybímu trhu, který nám taky doporučoval jeden řidič Uberu. Stánkaři už roztápí své grily a rybky s vykulenýma očima čekají, až si na nich pochutnáme. Vybrat bychom si mohli i krabíky, krevety a další mořské speciality, ale včerejší souboj s natvrdlým krabem pro nás byl až až.
S chutí se pustíme do ryby s ne moc originálním názvem White fish. Spolu s grilovanou kukuřicí, zeleninou, rýží a něčím připomínající český bramborový knedlík. K tomu dva zelené kokosáky a je hostina jako vyšitá.
Cestou domů si ještě koupíme dva kousky smaženého banánu a kokosu a jako dva koblížci se sotva dopotácíme na hotel.