Jóga na Bali

Ráno vstávačka v 8:30 a jde se na ranní jógu. Hedvika (Viky) se ujala role předcvičovatelky. Začínáme základním pozdravem slunce, přes různé protahovací cviky až po stoj na hlavě 🙂 Matěj už ho udělá v pohodě v prostoru – šikula. Po cvičení následuje skok do bazénu a zasloužená snídaně, kterou si dnes děláme sami. Ze včerejška máme nakoupené nějaké vločky, corn-flaky, jogurty a ještě ovoce, překapávaná kávička taky vynikající.

Lehké zdravotní potíže na cestách

Od příletu nás permanentně bolí v krku (nejspíš z klimatizace a teplotního šoku?), ale dnes už je to lepší. Já jsem zase parádně poštípaná od komárů a mravenců – ti s námi bydlí v naší vile 🙂 – horečko Dengue drž se od nás prosím dále 🙂

Spíš  si dělám starosti o naši spolubydlící Janču, které otekla noha. Jelikož jí komplikace začaly po příletu, měla jsem lehké podezření i na embolii, ale naštěstí potíže začínají ustupovat.

Martin má po pádu z motorky lehké odřeniny. Bolí ho záda a má namoženou nohu. Doufáme, že za pár dní už bude jako rybička. A třeba se odhodlá znovu posadit na pekelný stroj jménem skútr :-).

Průjem! Tak tato nepříjemnost na cestách se nám naštěstí zatím vyhýbá – musím zaťukat tady na dřevěný pult 😀

Zatím nejlepší oběd ve warungu

Dnešní oběd se povedl. Obědváme ve Warungu 9, asi kilák od našeho ubytka . Ač vegetariánská restaurace, hodnotíme na jedničku. Můžete si nabrat co chcete a kolik chcete (3 druhy rýže – bílá, žlutá a červená, různě upravená dušená zelenina, tofu, vajíčko, pražená kukuřice, dortíky..)  Po jídle si po sobě sami myjete nádobí a platíte podle svého uvážení 🙂 My za plná spokojená bříška platíme 100 000 IDR a určitě se sem ještě tento týden vrátíme.

Dary pro školu v Ubudu

Hledali jsme místní charitativní školu Sjaki-Tari-Us pro postižené děti. Psal nám to kamarád Roman, že tam z ČR můžeme dovést nějaké hračky. Celou dobu s sebou vozíme několik kusů omalovánek (s krtečkem) :-), pastelky, barevné tužky, klíčenky a hrací karty. Chtěli jsme se do školy vydat, bohužel nám to neumožnila dopravní situace. Dary nakonec věnujeme v napůl soukromé škole Pelangi school v Ubudu. Nejsem si jista, jak moc je to tady vytrhne, ale i tak máme dobrý pocit z dobročinnosti.

Cestou zpátky ještě náhodně navštěvujeme chrám Pura Taman a vracíme se do naší vily. Večer už jen sjíždíme Vyšehrad, v hlavní roli s „Lavim“ :-D.