Bali – návštěva chrámů

Ráno v 8:15 máme sraz na snídani. V jedné docela turistické, ale příjemné restauraci si dáváme čerstvý chléb s avokádem a vajíčkem + džus z čerstvého ovoce.

V 10:00 vyrážíme na výlet po okolí – většina posádky má již půjčené skútry. My dva s Hedvikou a Martinem frčíme Uberem, což se v tomto počtu pořád skvěle vyplatí. Oceňujeme klímu ve voze, dnes je extra pařák.

První zastávka je chrám Pura Taman Ayun (ve vesnici Mengwi) – překrásný hinduistický chrám s patrovou střechou obklopen rybníčkem. Kolem jsou rozsáhlé zahrady, kde se asi hodinu procházíme. Několik selfíček a přemisťujeme se na nedaleké tržiště.

Místní tržiště, místní rituály

Na tržišti se nám moc líbí, je to tu takové “opravdové”, málo turistů a hodně Balijců 🙂 Místní zde prodávají především čerstvé květiny (zaznamenala jsem modré hortenzie), které tu skupují ostatní jako obětiny pro božstvo – mističky z banánových listů naplněné barevnými květy, ovocem, rýží a zapálenou vonnou tyčinkou. K tomuto rituálu patří také krátký obřad, nejspíš modlitba, které úplně nerozumíme. Obětiny nejsou soustředěny pouze do chrámů, ale dávají se na nejrůznější místa, třeba doprostřed chodníku. Nepozorní turisté do nich mohou dokonce šlápnout.

Balijci jsou nejusměvavější lidé

Snad ani Thajci mi nepřišli stále tak milí jako Balijci. Obyvatelé Bali jsou i přes ten ohromný nárůst turismu stále příjemnými lidmi s úpřímným úsměvem.

Procházíme tržiště, usmíváme se na ostatní a oni na nás. Malá čokoládová holčička mi ukazuje svoje náušnice a já ji za to dávám květ, který jsem cestou našla. Po zeptání si dovolím pořídit fotku na památku.

Pak toužím ochutnat něco zatraceně místního. Spatřím stánek s nápisem Tape Asli – Bondowoso, což mi moc neřekne. Od trhovce ochutnávám něco na první pohled vypadající jako sušený banán. Ale chutná to sakra zvláštně nebo spíš divně 🙂 Chutná to trochu jako pečivo z kynutého těsta a nějaké exotické ovoce dohromady.. S ostatními jsme odvodili, že by se mohlo jednat o jackfruit neboli chlebovník. Prvních pár kousnutí – zajímavé, poté igeliťák se zbytkem odkládáme 🙂 Chuť si spravíme ovocem dragon fruit.

Chrám Alas Kedaton – opičí ráj

Další zastávkou je zvířecí park s posvátným chrámem Pura Alas Kedaton (vstup cca 15 000 IDR). Můžete tady vidět volně pobíhající opice – makaky, zavěšené netopýry a škrtiče v terárku.

Se zaplacením vstupu získáváme místní průvodkyni – odhaněčku drzých opic. A dostáváme přednášku o tom, že si máme schovat brýle, mobily, peněženky a jiné drobnosti, aby nám je opičí kámoši neukradli. Kluci krmí opičky zakoupenými dobrotami a někdo si i vyzkouší, jaké je to mít opici za krkem 🙂 Ve finále nám opičáci ukradnou lahev s vodou a drze si ji vypijou. Na konci procházky se pomazlíme s netopýry a většina posádky se fotí s hádětem škrtičem. Moje fobie je silnější, a tak se držím v povzdálí.

Tanah Lot (Tabanan) – romantický chrám v moři se skvělým výhledem

Poslední zastávkou je oblíbené turistické místo Tanah Lot, chrám umístěný ve skále v moři. Platí se zde vstupné 60 000 IDR. Cestou ke vstupu se musíte nejdříve prodrat trhy se suvenýry a pak už vás čekají krásné výhledy a taky davy lidí. Ale tak už to s pěknými místy bývá.

Fotíme se s místními balijskými puberťáky, pro které jsou Evropani hodně zajímavou rasou. Samozřejmě jsme polichoceni, že si nás chce někdo fotit 🙂  Pak potkáváme odhadem padesátiletého Čecha hipíka se svojí princeznou (slečna vypadala asi tak na 15). Týpek už je na Bali prý asi potřicáté a umí docela dobře indonésky. Koupil zámek u České Lípy a cestuje si s mladicemi po Čechách, fakt borec 🙂

Restaurace u Tanah Lot – úžasná restaurace s rybičkama

Na konci prohlídky zakotvíme v moc příjemné restauraci, kde sedíte na vodě na bambusové podlaze. Nožky si můžete smočit v rybníčku pod vámi. Plavou tam oranžové rybky, které vás začnou ožužlávat a mrskat se sem tam. Nejvíc to funguje, když jim hodíte nějaké zobání.

Večer se vracíme za tmy a vyřízení. Následuje zchlazení v bazénu a odpočinek. Část skupiny jde ještě na party do města – Kali a Martin M. slaví 30tiny, paří se asi do 4 do rána.

Večer jsem vyzkoušela volání z Bali přes Viber na mobilní číslo do ČR. Na účet Viberu jsem si dobila peníze přes kartu. Minuta volání pak vychází cca 3 Kč/min., což je skvělá cena.

S babi jsem volala asi 10 minut, během prvních 2 minut mi bylo vyčteno, že volám za tak draho z takové dálky :).