Nasi Goreng, rýžová pole, vonné tyčinky a bezstarostný život Balijců…
To vše už nám chybělo. Po třech dnech jsme zpět! Nový den na Bali oslavíme vajíčky a tradiční snídaní Nasi Goreng. Bydlíme v pěkném ubytování skoro jak v botanické zahradě v Aqua Bali Villa.
Cesta do našeho pokoje vede skrz džungli keřů, stromů a voňavých květin. Úsměvný personál v jednom kuse zametá nebo alespoň se tak tváří s koštětem v ruce.
Hledáme dlouhodobější ubytování v Canggu
Dopoledne jsme zaměstnaní hledáním ubytování na dalších min. 10 dní. Nejdříve očíhneme hotely na Bookingu, Airbnb a Agodě. Máme tři typy v okolí rušnější ulice nedaleko vyhlášených surfařských pláží Canggu. Na recepci využijeme půjčovnu skútrů a vše jedeme omrknout osobně. Na skútru je to paráda, vítr nám fouká do vlasů a frčíme. Za jízdy si hraju na hlavního navigátora a koukám po okolí.
Ubytka se nám líbí všechna, ale nakonec bereme pokojík ve vile Lebak Villa by BukitVista u moc sympatických Balijců. Vzhledem k ubytování na 10 nocí usmlouval Matěj ještě menší slevu a od zítřka už budeme mít nové bydlení, jupí. Po cestě se ještě ujistíme, že čistá pláž s černo-šedým pískem je opravdu kousek a poobědváme ve warungu Bu Mi – tady už převládá skupina Evropanů nad místními. Tato oblast je stále oblíbené u surfařů, voda je čirá a pláže nejsou poseté plastem jako Kuta a Seminyak.
Proč jsme se vůbec rozhodli zrovna pro oblast Canggu? Už Péťa s Viky nám nadšeně líčily, kolik super kaváren a restaurací zde musíme navštívit. A taky tu máme známé kluky nomády, co nám tuto lokalitu doporučili, žijí tady několik měsíců a prý jim nic nechybí. Coworking Dojo je za humny, pěkné čisté moře, surf, plážové kluby, warungy…
Nejlepší večeře na Bali? Jasně, chleba se salámem! 
Jedeme si v klídku na skútru a najednou se ocitneme v nejlepším supermarketu na světě, teda na Bali. Představte si, že po měsíci uvidíte chleba, úplně normální, s obsahem lepku, už předkrájený. Tak ten musíme mít. Za 22 000 IDR (cca 40 Kč). Hned k němu přibalíme platíčko krájené kuřecí a vepřové šunky. Za celkem přívětivé ceny jsme našli i rajčata, papriky. Dále do košíku házíme mango, papáju, k tomu jednoho Bali Hai – další balijské pivo. Nadšeni ze zdárného nákupu míříme domů.
Večer už máme opravdové hody. Nevěřili byste, jak nám šmakuje chleba se salámem, ještě k tomu ničím nenamazaným. Pro zajímavost, smetanový sýr Philadelphia, 125 g za neuvěřitelných 189 000 IDR (na naše cca 359 Kč). To si hodně rozmyslíte, jestli si ten chléb namažete. Nějak sem nemístní výrobky dovést musí, ale i tak je ta cena hodně šílená, nerozumím tomu.
Po salámové večeři otupěle koukáme, jak na nasvícený bazén padají pro botanickou zahradu prospěšné dešťové kapky. Je to tak uklidňující, že už ani nevnímám nové štípance od komárů. Nikdo nikde, opodál sedí akorát černá kočka se zkráceným ocasem.
