Se Singapurem už jsme měli co dočinění při cestě na Bali. Sice jenom při přestupu na letišti, ale i to nás ohromilo. Říkali jsme si, že by bylo fajn, podívat se sem. A co nechcete, dneska opouštíme Bali a letíme na tři dny do Singapuru. Letenky máme zpáteční, takže na Bali se ještě vrátíme.
Na Visa run do Singapuru
Dneska nám totiž končí 30-ti denní vízum v Indonésii. Měli jsme dvě možnosti – buď zaplatit cca 1 500 Kč za prodloužení víza a nebo jet na tzv. Visa run mimo Indonésii. Rozhodli jsme se pro druhou možnost a podíváme se do městského státu Singapur. Ještě jsme nevylučovali Kuala Lumpur a nebo Darwin. Ale to třeba zase příště.
Ráno se loučíme s Jimbaranem a den předem objednaným Uberem se vezeme na letiště. Je to kousek, cca 15 min jízdy, je něco po 7 hod ráno, silnice jsou prázdnější než obvykle. Rodiče vozí dětičky do školy a na ulici se začíná vařit v pojízdných „kuchyních“.
Na letišti jsme akorát. Scháníme úschovnu zavazadel pro odložení velkého báglu (plného bund, kožichů, sněhulí, lyžařských kalhot a rukavic), navíc by se u nízkonákladovky Air Asia připlácelo. Jo letíme s Air Asia, tyto aerolinky tady lítají asi nejvíc. Pořídili jsme letenky za cca 2 700 Kč / os. Myslím, že se nám visa run trošku prodraží, ale určitě to bude stát za to.
Úschovna zavazadel v Denpasaru na letišti – najdete ji v přízemí u haly mezinárodních letů, hned za otravnými taxikáři, po levé straně, když koukáte na letištní halu. Cena za 1 den je 50 000 IDR. Necháváme zavazadlo dvoum chlápkům a věříme, že nám budou naše zimní vybavení pečlivě střežit.
Letíme do města zákazů a mrakodrapů
Pokračujeme vzhůru k dalším procesům na letišti. Rádi bychom si vytiskli letenku u terminálu Air Asia, bohužel se nám to nepodaří. Musíme vystát frontu jako na odbavení zavazadla, abychom letenku dostali. Pak klasická skenerová kontrola, ještě, že jsme ten kokain nechali doma. U imigračního se modlíme, aby bylo vše ok – chlápek se směje a povídá, že nám vízum vyšlo na den přesně a jak se nám líbí počasí na Bali? Ve spěchu se cestou nastříkáme Diorama a Bossama v parfumérce a mažeme ke gatu, za 9 min to letí.
Zadarmo nedá Air Asia samozřejmě ani kapku vody, pouze těm, co měli jídlo a pití objednané a nebo koupit na místě. Nevadí, jsou to jen 2 hodinky letu. V 11:30 už vystupujeme na krásném letišti Changi, jak si ho pamatujeme z minula. Zastavujeme u dvou soch Pokemonů – ti tady pořád frčí, na ulici je loví pomalu i důchodci. Na imigračním se vyhneme největšímu návalu. Vezmeme si od úřednice bonbon na uvítanou a už frčíme Skytrainem na druhou stranu letiště. Ještě vybrat nějaký money, tady už nebudeme milionáři jak na Bali 🙂
-
1 singapurský dolar = 17,84 českých korun
Zajímavost: peníze jsou z plastu 🙂
Skrčeni u dotykového automatu se pokoušíme koupit lístky na metro. Je to dělaný pro lidi vysoký asi tak 150 cm 🙂 Odtud dál nadzemním metrem po zelené na zastávku Bugit, kde budeme chvíli bydlet. Parkview Hotel vypadá solidně, aby ne za ty prachy – dva tisíce na noc. Dala se sehnat i jiná ubytka, ale vypadala dost hrůzostrašně. Počítáme s tím, že tento výlet bude nákladnější a zbytek Bali budeme na rejži 😀
Ubytujeme se a nabuzeni kávou z pytlíku vyrážíme do ulic velkoměsta. Jdeme s hlavama zakloněnýma nahoru a s otevřenou pusou hledíme na mrakodrapy, jaké jsme nikdy neviděli. Skvělé je, že to není jen betonový ráj, ale všude je krásná zeleň a vše je dokonale upravené. Projdeme mezi pěti mega obchoďáky s názvem Suntec city a díky strategické poloze našeho hotelu jsme do 20 minut u prvního top místa. Obří ruské kolo Flyer!
Singapore Flyer
Singapore Flyer připomíná londýnské London Eye. Dneska je se svými 165 metry nejvyšší vyhlídkové kolo na světě. Pro srovnání největší evropské London Eye má 135 metrů. Vstupné činí 33 SGD. Kolo je postaveno na terminálu o třech patrech, kde jsou bary, restaurace a obchody. Před samotným nástupem do jedné z 28 klimatizovaných kabinek je umístěna zajímavá interaktivní multimediální galerie – „Cesta snů“.
Každá kabinka pojme až 28 cestujících, my sdílíme výhled naštěstí jen se čtyřčlennou rodinkou Indů. Každé otočení na Singapore Flyer trvá přibližně 30 minut. Úžasná vyhlídka na centrum města a okruh kolem 45 kilometrů, rozhodně stojí za to! Pro náročné je dokonce možné zarezervovat si večeři v jedné z kabinek. Zajímavostí je taky sousední závodní Grand Prix okruh formule 1 – Singapore Street Circuit. Kolo je poblíž pit oblasti.
Timelapse z Matějovi dílny 🙂
Unikátní město, to je Singapur!
- Singapur je druhý největší přístav světa (po Šanghaji).
- Pokuta za jídlo v metru nebo za žvýkání na veřejnosti? Ano, i to je možné.
- Stovky bezpečnostních kamer po městě.
- Na silnice smí jen auta mladší deseti let.
- Žádný smog, žádné nečistoty, uklizené ulice.
Od kola Flyer dojdeme procházkou k Marina Bay, což je zátoka v úplném centru Singapuru. Tady už se na nás směje dominantní známá budova Marina Bay Sands (luxusní hotel s lodí na střeše s nekonečným bazénem na její palubě a cenou 6 000 Kč na noc) obklopena dalšími óbr budovami, většinou se jedná o banky.
Osvěžíme se místní speciálním drinkem z cukrové třtiny. Chlápek vezme celý klacík třtiny a narve ho do stroje, který z něj vymačká všechnu šťávu – moc osvěžující. Dneska máme asi 40 stupňů, slunce griluje na plné obrátky. Ale není tu taková vlhkost. Před bankami postávají košiláči a holky v šatičkách a sukních, zřejmě zaměstnanci korporátů na kouřové. Singapur má kvanta parků. V jednom z nich nás zaujmou velikánské stříbrné zrcadlové koule.
Dále máme v plánu Chinatown. Už je dost hodin a naše žaludky se hlásí o svůj denní příděl kalorií. Je to pořádný kus cesty, nožky už moc nechtějí poslouchat. Cestou odmítáme rybí speciality, těch jsme se přejedli včera v Jimbaranu. Hospody jsou narvané bělochy, všichni popíjí pivko nebo vínko a cpou do sebe mořské potvory.
V Seven-Eleven kupujeme předraženou vodu a těšíme se na čínskou čtvrť. Už začíná dlouhá cesta lemovaná červenými lampiony. Tržnice jako u nás u vitenamců, samé cetky, hadříky, plyšáci, suvenýry.. nic z toho nechceme, máme hlad. Konečně se objevíme v ulici Food marketu. Stánky nacpané kachnami, plněnými knedlíčky, čínskýma nudlema a dalšíma dobrotama. Usedáme mezi ostatní jedlíky venku na ulici. Čínská pečená kachýnka je nej. V cukrárně se doděláme nějakým čínským koláčkem – piškotové těsto a uvnitř čokoládová náplň z fazolí, zvláštní 🙂
Přicházíme ke krásně nasvícenému chrámu Budhova zubu. Několikapatrový chrám a kolem spousta fotografujících turistů, včetně nás. Zpět se vracíme jinou cestou. Město ožilo barevnými světly. Matěj toho využívá a pořizuje fotky nočního Singapuru i s úplňkem. Na ty se můžete podívat níže. Nikdy bych neřekla, že mě tolik okouzlí baráky ve městě. Opravdu super!
Tak a pro dnešek máme splněno, v nohách přes 20 000 kroků a když zavřu oči, vidím spoustu světel a mrakodrapů. Dobrou noc, líbí se mi tu moc a moc 🙂