Hlásíme přílet
Na balijské letiště Ngurah Rai International Airport dosedáme cca po 24 hodinách cesty až ve středu 12.1.2016 ve 2 hodiny ráno. Bereme prvního předraženého taxíka za nekřesťanských 450 000 IDR (necelých 900 Kč) a jedeme směr Kuta Central Park Hotel, kde jsou ubytovaní ostatní Češi. Cestou nám taxikář ještě zastavuje, abychom mohli vybrat z bankomatu místní milionovou měnu (průměrný kurz měny indonéská rupie: 1 000 IDR = 1.8418 Kč), takže ode dneška jsme milionáři :-D.
Setkání s NETsrazovou skupinou
Hned po příchodu na recepci slyšíme hlučnější české hlasy, takže hned odvodíme, že by se mohlo jednat o naší českou nomádskou skupinku – a taky že jo. Hned se jdeme přivítat s Tomášem, Matějem, Vojtou a ještě někým.. jména už si přesně nepamatuju. Zdá se, že kluci slaví přílet na Bali 🙂 Po okoštování Johnyho s kolou se prozatím loučíme a jdeme se ubytovat. Pokojík Superior je krásně prostorný a voňavý. Hned se těšíme do sprchy a do postele, až dospíme cestu a srovnáme se se sedmi-hodinovým časovým posunem.
První probuzení na Bali a luxusní snídaně v Kuta Hotelu
Ráno, teda cca v 10:00 se budíkem nutíme vylézt z postele, abychom vůbec stihli snídani. Prostory hotelu jsou obrovské, je to tu hotové bludiště. Na snídani se seznamujeme s ostatními, naše skupina činí zatím asi tak 12 lidí. Pochutnáváme si na delikátní bufetové snídani, kde si můžeme nabrat od tradiční místní kuchyně – Nasi goreng (smažená rýže se zeleninou, masem, vajíčkem..) až po palačinky, různé dezertíky, místní ovoce (melouny, marakuja).
Meeting s Danem z Hořic
Na odpoledne jsme domluveni, že si dáme sraz s Danem, kámošem z Hořic, který tu cestuje ještě s jednou holčinou od Jičína. Společnou procházku dost rušnými ulicemi zakončíme v restauraci na obědě (já testuji jarní závitky s pálivou omáčkou, Matěj dlabe místní specialitu kuřecí Satay – maso na špejli s arašídovou omáčkou a rýží).
Pokud máte rádi rušno, stánky a noční život, určitě do Kuty zavítejte.
Kuta beach
Spokojeni s plnými žaludky a čerstvým kokosákem v ruce se ještě jdeme projít na pláž v Kutě. Po asi dvouměsíční abstinenci už se moc těšíme na krásné moře. Bohužel na tomto místě je pro nás pláž velkým zklamáním. Všude se povalují odpadky – plastové lahve, pytlíky a kousky nějakého bordelu. Jeden místní nám vysvětlil, že nepořádek sem připlouvá z továren na Jávě. Je sice hezké, jak si ošklivě vypadající pláž obhajují, ale raději by měli vzít hrábě a dát to tam trochu dokupy 🙂
Surfování v Kutě
Přestože tu pláž není zrovna na fotku do časopisu, je jižní část Bali díky skvělým vlnám vyhlášeným místem surfařů. Vlny jsou akorát a nejsou zde žádné útesy, tak nehrozí žádné zranění, maximálně rána od surfu 🙂 Na pláži najdete mrtě půjčoven i s možností kurzů pro začátečníky.
Únava a jetlag první den na Bali
První den po příletu je vždycky náročný.. než se člověk aklimatizuje a srovná s jetlagem. Večer mě z toho všeho bolí hlava, že těsně před setměním upadám do spánku. Matěj nezahálí a pilně pracuje s noťasem v posteli. Také nám objednal jídlo z hotelové restaurace až na pokoj, za což velké díky. Zatímco já jsem vyspávala, zařídil také ubytko na další den v Seminyaku.