Přijel za námi kámoš z Hong Kongu

Ráno zase leje jak z konve. Kolem poledne se přesouváme do Hotelu Amaris (100 000 IDR / osoba / noc se snídaní), 10 min cesty Uberem. Máme sraz s Romanem, Matějovým spolužákem z gymplu. Roman v současné době žije a pracuje v Hong Kongu. V rámci volna oslav Nového Čínského roku  vyrazil se potápět na Bali.

Společně jdeme omrknout okolí a někam do warungu na oběd. Před naším hotelem je celá řada těchto obyčejných jídelen, do jedné zalézáme a necháme si naplnit celý talíř rýží, nudlema, masem, zeleninou, tempehem a vajíčkem.

Naším cílem je objevit nejblíže vzdálenou pláž, vyhlášenou Nusa Beach. Jdeme po chodníčku podél hlavní cesty a přicházíme do neobvykle upravené a čisté lokality. Uprostřed kruháče fontána, anglický trávníček, pravidelně rozmístěné palmy dokonalá silnice i značení. Na každém kroku úklidová četa. Na to v Asii nejsme moc zvyklí. Připomnělo mi to spíš standard na Kanárech.

Pláž Nusa Dua, jen pro boháče?

Rádi bychom se dostali k pláži, podle mapy už je to jen kousek. Když už jsme skoro tam, vždycky nás zastaví hlídač před vjezdem do nějakého luxusního resortu. Chcete mi říct, že se my – obyčejní baťůžkáři nemůžeme podívat na pěknou pláž? To by bylo tedy smutné.

Naštěstí tomu tak není, jeden hotelový hlídač nám dává radu kudy kam. Hurá, ocitáme se na oné vyhlášené plážičce Nusa Dua. Když nepočítám soukromou pláž Hilton, tak je to bezpochyby nejhezčí a nejdelší pláž na Bali, jakou jsme doposud objevili.

Nusa Dua – luxusní moderní letovisko se špičkovými hotely je tu zřejmě pro nejnáročnější klientelu. Najdeme zde nákupní centrum, zábavní centrum, krásné parky a možnosti vodních sportů. Uměle vybudované letovisko má však nevýhody. Někomu můžou chybět klasické warungy a místní restaurace, chrámy a opravdový balijský život.

Drink na pláži Nusa Dua

Jsme okouzleni průzračným mořem a začínáme litovat, že naše plavky zůstaly v nevybaleném zavazadle na pokoji. Procházíme se dlouhou upravenou promenádou a laškujeme s nebojácnými veverkami na stromech. Zlatavě písčitou pláž lemují pětihvězdičkové hotely, na jejichž zahrádkách vysedávají dámy ve věku s kafíčkem a dortíkem.

 

Během hledání přijatelnějšího místa na občerstvení zahlédneme další šťastlivce, co si na molu řekli své ano. Místo pro svatbu jako vyšité. Dokonce jsou to dvě svatby. Zaujala mě nevěsta, co má světle modré šaty a žabky, stylové.

Než usedneme na osvěžující ovocný drink, potkáme ještě zdejší muzikanty. Hrají na bubínky a na sobě mají nápaditý kroj. Vypadá to na nějakou oslavu. Ostatní posedávají v trávě a veselí se.

Když najdete ten správný warung

Po 17-té hodině chvátáme zpátky na hotel. Obloha se tváří zamračeně, pospícháme – na 18 hod. máme domluvený sraz s Jančou a Jirkou z nomádské grupy. Jsme moc rádi, že se ještě potkáme.

Obsadíme nejbližší solidní warung s názvem Warung Sosialita. Tak tady jsou na západní turisty připraveni – samá pizza, burgery, steaky, lasagne a rejže je tu minimum. Co se týče cen, jsou velice příjemné a personál milý.

Jako správní turisti objednáváme pizzu, lasagně, hovězí steak. Já jsem kupodivu věrna rýžové pochoutce Nasi Goreng, dnes v podání special 🙂 K tomu poctivé ovocné šťávy z manga, papáji, ananasu.. Roman nám doporučuje ledový nápoj Teh Tarik, čaj s mlékem.

Období dešťů se potvrzuje

Déšť je neúprosný, ne a ne přestat. Silné deště nás doprovází už několikátý den. Musíme zůstat sedět a poroučet si další vynikající džusy, milkshaky a dezerty. Nejvíc nás z nabídky překvapil Fruit plate – talíř ovoce. Nechápeme, proč ho proboha posypali sýrem a pokapali majonézou?

V jedné malé mrholivé mezírce vyběhneme a vracíme se téměř v suchém stavu. Chudák Janča s Jirkou ještě schytají slejvák na motorce cestou domů.