Jedeme za komodskými draky
Ráno už nedělám hrdinku a polykám bílou pilulku Kynedrilu. Při vzpomínce na poslední loď se mi otočí žaludek. Slavá hurá, nezaspali jsme, vyzvedáváme snídaňový balíček na recepci a v 5:30 už čumákujeme v přístavu.
Hledáme Bonita, aby nás nalodil a seznámil s výletním plánem. Už se loučíme se zaplacenou zálohou, ale najednou přijíždí na skútru s úsměvem od ucha k uchu. Helouu, my friends… vysmátý nám pomáhá nastoupit na loď a mává nám na cestu.
I přes atraktivní výhledy a rachot z lodi, co by vzbudil i mrtvého, upadám do hlubokého spánku. Oblbovací prášek mě dostal. Nevzbudil mě ani Matěj, když do mě štouchal, ať se podívám na z moře vyskakující rodinku delfínů. Asi po hodině tvrdého spánku přijdu k sobě, nasoukám do sebe omeletu a croissant s medem. Otupěle čučím na klidnou hladinu moře a překrásné zelené ostrůvky.
Zastávka na ostrově Padar
Po necelých třech hodinkách vystupujeme na první zastávce. Padar – zaručeně nejkrásnější výhled, jaký jsem kdy viděla.
- Ostrov Padar je jedním z největších ostrovů v Národním parku Komodo.
Výstup není příliš obtížný, ale nějaké úsilí vynaložit musíme. Nejprve po schodech, pak se po kamenité cestičce škrábeme na vrcholek s velkolepým výhledem. Už cestou pauzírujeme, abychom setřeli pot z čela a nacvakali desítky fotek.
Na vrcholku nás čeká majestátní výhled. Ze shora se vyjímají tři zátoky s bílou, černou a růžovou pláží. Mechově zelené části ostrova jsou úplnou pastvou pro oči. Máme štěstí, díky období dešťů jsou kopečky mnohem zelenější než jindy v roce. A dnešní den nám vyšel na jedničku, na obloze sluní svítíčko a nespadne ani kapka.
Při sestupu dolů nás na pár místech zachytí poletující dron. S jeho majitelem domlouváme zaslání fotek a videa. Na několika záběrech bude určitě i Viky ve stoji na hlavě, její oblíbená póza na focení. Pushek se na fotkách taky vyjímá a je z výletu moc nadšený.
Po návratu na palubu nás šéf s nevraživým pohledem občerství kafíčkem a banánem. My mu na oplátku dáme kousek čokolády, hned se na nás začne usmívat a je z něj náš kamarád.
Národní park Komodo – nejvíce varanů najdete na ostrově Rinca
Na druhé místo našeho itineráře, ostrov Rinca, už se moc těší zejména Matěj. Konečně jsme tu, jdeme se seznamovat s varanem komodským. Rinca patří do Národního parku Komodo. Dle recenzí se zde nachází největší počty varanů.
Zapisujeme se do knihy návštěvníků a platíme vstupné do parku 230 000 IDR. Je nám přidělen znalý průvodce jménem Fidel Castro. Haha, smějeme se, když se nám představuje. Po pár vtípkách se Fidel, ale vůbec nesměje.. ono to bude asi opravdu jeho jméno!
Národní park Komodo:
- je národní park v Indonésii
- zahrnuje tři větší ostrovy Komodo, Padar, Rinca + 26 malých ostrůvků
- byl založen za účelem ochrany varana komodského (v roce 1980)
- setkávají se tu 2 oceány, takže se tu mísí tisíce živočichů z odlišných částí planety
- setkáním dvou oceánů se místy roztáčí obrovské víry
Setkání s varanem komodským na ostrově Rinca
Hned u vchodu spatříme malého varánka, přebíhá cestu pár metrů od nás. Nevíme, co máme dělat. Jít za ním a nebo raději couvat? S dlouhým odháněcím klackem v ruce nám Fidel dává instrukce, ať se držíme hned za ním a neděláme rychlé pohyby. Ještě nás pobaví informací, že po kousnutí varanem musíme do 10ti hodin do nemocnice. A jak dlouho to trvá do nejbližší nemocnice, prosím? To se asi raději neptejte.
Po úzké bahnité cestičce šlapeme jako ovečky za Fidelem. Objevíme celou skupinu už velkých varanů. Unaveně leží asi 5 metrů od nás a pravidelně vyplazují svůj vidlicový jazyk. Ten jim prý slouží k detekci chuťových a čichových vjemů ze širokého okolí. Nervózně pořizujeme několik společných obrázků do rodinného alba.
Statečný Pushek a varan komodský
Našeho průvodce napadne zařídit Pushkovi zážitek na celý život. Dává malou kočičku na pospas těm velkým ještěrům. Vlna blesků a smíchu se začíná měnit ve strach a obavy. Čekáme co se bude dít. Varan svým radarovým jazýčkem zavětří kočičí aroma a sápe se na malého Pushíka. Svou obří tlapou přimáčkne tělíčko kočičího kamaráda a celého ho povalí na blátivou zem. Au, Viky trpí za něj a bojí se o svého nejlepšího parťáka na cesty. Naštěstí se nejedná o varanův šálek kávy, a tak ho nechává být. Fidel se pro Pushka natáhne, už je v bezpečí. Celý od bahna, ale zachráněn.
Fidel nás dále poučuje, dozvídáme se spoustu zajímavých informací o životě komodských draků:
- Mláďata přežívají první měsíce až roky na stromech, aby byly v bezpečí před predátory a dospělými kanibalistickými jedinci.
- Váha varana komodského se pohybuje obvykle kolem 70 kilogramů, v zajetí až 91 kg.
- Živí se zdechlinami i živou kořistí (jelen, divoké prase, buvol).
- Najedou dokážou zkonzumovat potravu až 80% své váhy, pak vydrží nežrat i několik týdnů.
- Varani dokáží krátkodobě vyvinout rychlost až 20 km / hod.
- Na ostrově Rinca žije 1 600 varanů.
Během hodinové pochůzky bahnitým terénem potkáváme ještě další mladé i starší ještěry. S respektem se ohlížíme, abychom náhodou nějakého fešáka nepřehlédli. Jako bonus se můžeme taky potkat s kobrou plivací, což se nám díkybohu nepoštěstilo.
Z dobrodružné procházky si odnášíme nejen spoustu zážitků, ale i bahnitou úpravu našich tenisek a spálené čumáky.
Šnorchlování u ostrova Kelor
Jako třetí část dnešního programu nás čeká koupačka se šnorchlováním u písečné pláže Kelor. Z lodi jsme docela vymrzlí a větrem ošlehaní, moc se nám nechce. Průzračné moře nás přesvědčí o opaku a se šnorchlovací výbavou se jdeme podívat pod mořskou hladinu. Vidíme pár barevných rybiček, jedna z těch potvor se agresivně vrhne na Viky a pohryže ji.
Nevydržím tak dlouho a dám přednost plavání a hledání obřích mušlí na pláži. Matěj s Viky se potápí až do rozpuštění. Odvážili se kousek dál k útesu, kde viděli malé žraločky a barevné korály.
Vracíme se vyřízení, plni skvělých zážitků a dojmů. V marině nás vítá Bonito. Dostává od nás pochvalu za dobře a hlavně narychlo zorganizovaný výlet, můžeme ho doporučit. Bonito_komodotour, tel. +62 853-3336-8010, reaguje na WhatsAppu.
Ty výhledy! Nedávno jsme taky koukali na Planet Earth, tak jsme na vás mysleli 🙂 Opět krásné fotky!
Čau Káťo 🙂 Přesně jsme na to taky koukali! Taky to bylo jedno z míst co jsem tady určitě chtěl vidět. A hodně právě na základě planet earth II 🙂 Nezklamalo! Matěj zdraví do Hradce 😉
Vtipný je, že planet earth II jsme včera stáhli 🙂 Tak to budem muset kouknout…
Ty ostrovy jsou fakt nádherný – peckózní fotky. Úplně slintám, čím dál, tím víc. Nerozhodili mě ani chrchlající Japonci.