Ostrov Flores – pravá Indonésie s minimem turistů

Ještě než jsme vyrazili na cesty, dívali jsme se v pohodlí domova na dokumentární seriál Planet Earth. Matěj se strašně nadchl pro komodské varany. Pro mě to bylo trošku sci-fi s mou úkrutnou plazí fobií. Ale tušila jsem, že se na ostrov Komodo bude chtít stejně podívat a seznámit se s největší ještěrkou na světě. A než jsme se nadáli, jsme tady, kousek od komodských draků.

Transport z Bali na Flores

Ráno musíme vstávat před šestou, abychom stihli éro v 8:00. Na pokoji posnídáme proklatě drahý jahodový jogurt s vločkama (chuť taky nic moc), zapíjíme zeleným čajem. Honem domluvit úschovu nepotřebných věcí na recepci hotelu a Uberem na letiště.

Krásná informační tabule na letišti – Bali

Trošku nás zaplaví obavy, čeká na nás malé vrtulové letadýlko Wings. Nízkonákladovka, kde nedostanete ani loka vody, natož oschlý sendvič. Nu nic, kocháme se výhledem z okénka, které jak jinak okupuje má drahá polovička. Máváme ostrůvku Bali a na pár dní se loučíme. Přes velké mraky toho není moc vidět.

Lidé a doprava na Floresu

Flores je ostrov, kde převažují křesťané, ale najdou se tu i části s muslimskou většinou. Ač se jedná pořád o Indonésii, jsme zvědaví na místní obyvatelstvo, jídlo, zvyky, atd. Hned první pozitivní zkušenost máme s panem taxikářem. Náš zapomnětlivec, nejmenovaný M. totiž ponechal v taxíku z letiště svůj fotoaparát. Ani by si na něj nevzpomněl. V klidu si obědváme v centru města (sladkokyselé kuřecí s rýží), když najednou se zjeví zmiňovaný taxikář s naším foťákem v ruce.

• Cesta z letiště Labuan Bajo do centra (15 min) nás taxíkem vychází na 60 000 IDR. V letištní hale u prodejního stánku vystavují voucher a pak už s ním jdete rovnou do taxíku.

  

Kromě obvyklých taxíků jezdí na Floresu hlasitě ozvučené dodávky BEMO, často jsou barevně pomalované a palubovku jim zdobí plyšová stonožka. Poberou víc lidí než osobák. Když se vám podaří ji zastavit, je na místě smlouvání o ceně. Všichni si totiž myslí, že my jako turisté, jsme hrozně bohatí a peníze nám doma rostou na stromě.  40 000 IDR za 5 min jízdy je pro nás čtyři přijatelné.

Rybí trh v Labuan Bajo

Po ubytování v hotelu La Prima si dopřáváme odpočinek a večer máme sraz s Jirkou, členem naší nomádské výpravy. Jirka vyrazil na Flores sám s pronajatým místním průvodcem. Dává nám podrobný výklad o jeho výletu za varany a společně vyrážíme na předvečeři do nejbližšího warungu. Plný talíř všelijakých specialit včetně tuňáka, krevet, rýže a podivných placiček za 40 000 IDR.

Až na druhý pokus se nám povede vybrat z klimatizovaného navoněného bankomatu, už jsme zase milionáři. Vyrážíme do mariny na rybí trh. Nepříjemná paní nám ukazuje dnešní nabídku rybiček. Red Snapper, česky prý Chňapal červený a krevety jsou dobrou volbou.

Na Floresu jsou studenější lidi a angličtina jim moc neříká

Zjišťujeme, že Floresané moc nezvládají angličtinu a navíc se na nás vůbec nesmějí. To je pro nás po úsměvném Bali velká změna a chvíli nám trvá, než si na takovou náturu zvykneme.

Večer se vracíme z města s baterkou na telefonu v ruce a doufáme, že nás někdo nenabere skútrem. Po dešti jsou všude kaluže a bláto, máme ho skoro až za ušima. Postrádáme základní infrastrukturu jakou jsou třeba chodníky.

Naštěstí tu nikdo neotravuje s nabídkou čehokoliv. Sami aktivně poptáváme možnost výletu do parku Komodo. V cestovních agenturách nám zájezd poptává Matěj a tady už se anglicky domluví. Bere si kontakt na jednoho chlápka jménem Bonito.